Poutavé životní sd?lení, v podzimu života, známého ruského filosofa-emigranta. Vypo?ádává se se svými sou?asníky – teologickými ?i filosofickými kolegy – a nestandardn? hodnotí ruskou revoluci.
Stále slyším, že mám „sv?tové jméno“. Po?ád ke mn? p?ijížd?jí cizinci, dostávám nespo?etné množství dopis?. Rozsáhlá korespondence m? ?iní neš?astným, protože ji strašn? nemám rád a neovládám psaní dopis?. K mému údivu jsem se stal velmi váženým, úctyhodným, to znamená již seriózním, tém?? n?kým jako u?itelem života, v?d?ím myslitelem. To v?bec neodpovídá mému cít?ní. P?ál bych si, aby mi uv??ili ?tená?i této autobiografie, že v?bec nejsem úctyhodný a seriózní ?lov?k, v?bec nejsem u?itel života, ale pouze hleda? pravdy, bu?i?, existenciální filosof, chápaje tímto intenzivní existenciálnost samotného filosofa; avšak nejsem u?itel, pedagog, ani vedoucí ?initel. Moje vzr?stající známost mi dávala málo radosti, málo št?stí, ve které v?bec málo v??ím. Jsem velmi málo ctižádostivý. Je ve mn? velmi silný melancholický prvek, kterého si pravd?podobn? ostatn? druzí nevšímají kv?li mé uzav?enosti, lásce k vyhran?nosti a vtipnosti.

 Vazba    Vázaná
Po?et stran    440
Rozm?r    19x13 cm