?eský jezuita Ludvík Armbruster prožil v Japonsku p?l století, dokonale si osvojil jazyk, vyu?oval na tamní univerzit? a navázal mnohá p?átelství. Když mluví o Tokiu, ?íká „u nás“. Doma se ale cítí i v ?esku. Díky této ší?i perspektivy je rozhovor s ním n??ím víc než jen ochutnávkou exotiky.
Pochopiteln? se umí dívat s nadhledem i na ?eskou spole?nost; dovede klást otázky, které si obvykle neklademe. Jako filozof na n? neodpovídá dogmaticky, nýbrž dává podn?ty k hledání cesty, t?eba i uprost?ed protiklad?. Jako katolický teolog se nebojí zamýšlet nad inspiracemi p?icházejícími z východních myšlenkových proud?. Jako misioná? si uv?domuje, že k?es?anství stojí na konci jedné velké epochy. A jako moudrý ?lov?k nabízí svou zkušenost a životní moudrost s noblesou, vtipem a pochopením pro jinakost druhého. 

Ludvík Armbruster v rozhovoru s Alešem Palánem

Váz., 321 str.