…poslední, nejmenší místnost m?la samostatný vchod z chodby. Tam macecha sest?hovala dv? d?tské postýlky a jeden gau?. Anetka už nebyla zvyklá spát v malé postýlce, skoro se tam nevešla, a p?esto jí to nebylo nic platné. Spala tedy s Radkou na gau?i. Tiskla k sob? plyšového slona, dárek od Boji. V kout? zbyl jen malý prostor pro hra?ky. Pod oknem prádelník, kde byly naházené jejich v?ci – nikdo je nerozt?ídil. Jediná dobrá v?c, že se zase dostaly k sob?. Už si za?aly odvykat, p?estaly mluvit o svých sest?i?kách. A tady byly zase spolu jako d?ív. Ženka za?ala stonat. Hled?la stále do zdi a pohupovala se sem tam. Kdyby nebylo sest?i?ek, nikdo neví, jak by to dopadlo. Byl to špatný start do jejich nového života, kam je poslalo soudní rozhodnutí. Jako t?i hol?i?ky stály za oknem a balancovaly na úzké ?ímse…

Dvacet let jsem psychologicky vyšet?oval d?ti v d?tských domovech všech typ? a m?l jsem p?íležitost seznámit se s obecnou problematikou d?tí vyr?stajících mimo rodinu i s osudy jednotlivých d?tí. Práce Ta?any B?ezinové do t?chto poznatk? a zkušeností dob?e zapadá – prozrazuje její znalost a zkušenost (z?ejm? d?v?rnou) s prost?edím, z n?hož ?erpá nám?ty. Každý p?íb?h je z jiné oblasti dané problematiky, ale spole?ná jim je snaha autorky o postihnutí hlubších podklad? „zvláštností“ t?chto d?tí.

P?íb?hy jsou nepochybn? autentické ( i když se v n?kterých patrn? spojuje více osud?) a jsou nahlíženy vskutku z hloubi. Podle mého soudu je to výborná literární práce o psychické deprivaci. — z posudku prof. Zde?ka Mat?j?ka ke knize

Brož., 152 str.
Rok vydania: 2006