„Napsat knížku rozhovor? se svým vlastním d?de?kem - báje?ná p?íležitost k práci, která bude hezká i snadná zárove?. Myslela jsem si, že se zkrátka párkrát sejdeme, využiji všeho, co o n?m vím - a knížka bude na sv?t?. Nakonec se tato knížka rodila tak?ka celý rok, a v?bec ne snadno. ?etla jsem z rukopisu koleg?m i p?átel?m, a stále znovu jsem zjiš?ovala, jak je ve skute?nosti t?žké p?edstavit laskavého a veselého pána, kterého nej?ast?ji vídám v dávném pleteném svetru, t?m, kdo ho znají jako intelektuálního herce ve smokingu. Cht?la jsem se pokusit zprost?edkovat setkání se skute?ným ?lov?kem. Doufala jsem, že to, co proza?uje na povrch ve chvílích, kdy Mistr krásného slova recituje spisovnou ?eštinou, zazá?í úpln? nov? v tomtéž ?lov?ku sklon?ném nad posekanou trávou, nad p?ípravou nové role, nebo nad brambora?kou, kterou zrovna va?í z pytlíku,“ p?ibližuje Klára Lukavská okolnosti vzniku své knihy a dodává: „Povále?ná Lukavského léta jsou jednozna?nou cestou za jeho životním posláním – být herec-sluha Boží, nikoliv herec-kašpar.“ I tato kniha je d?kazem, jak se tento zám?r povedl.