Novozákonní apokryfy III

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajov? (Daniel, Zjevení), apokryfních spis?, jež do biblického kánonu nebyly p?ijaty, je celá ?ada. Pohybují se na rozhraní židovské a k?es?anské literatury a dokumentují posun duchovního klimatu v prvních staletích po Kristu. Podobn? jako spisy za?azené do souboru Knihy tajemství a moudrosti I.–III. Mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy (Vyšehrad 1998– –1999) se n?které z t?chto spis? inspirovaly zv?stí Starého zákona, vznikly však pozd?ji nebo jsou výrazn?ji christianizovány. V?tšina z nich však vychází již z k?es?anského prost?edí a ze znalosti Nového zákona. Zabývají se d?jinami sv?ta, vznikem a zánikem ?íší i m?st (Sibylliny v?štby), stále naléhav?ji však zaznívá i stará lidská otázka, jaký osud ?eká dobré a zlé v ráji nebo pekle (Zjevení Petrovo, Zjevení Pavlovo). S Novým zákonem je ?ada t?chto spis? spojena také jmény údajných autor? ?i hlavních postav: v blízkosti Božích tajemství se ocitají Petr, Pavel, Jakub, Jan, Maria, Tomáš, Bartolom?j. V jejich snech ?i stavech vytržení nez?ídka vystupují and?lé, kte?í jim pomáhají porozum?t smyslu jejich vizí. Zvláštním dokladem apokalypsy utopického typu je Zósimovo vypráv?ní o život? Blažených. ?eský p?eklad dvaceti apokryfních spis? z ?e?tiny, latiny a koptštiny, p?ipravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasv?cenými úvody a komentá?i.

Viaz., 560 str.
Ropk vydania: 2007