Bál jsem se, moc jsem se bál této knížky. Když zav?u o?i, vítr mi ješt? zpívá na tvá?ích a vidím tance plejtvák? v chladné a husté vod? oceánu. Bojím se, abych sv?j p?íb?h správn? p?etlumo?il. Úkol je tém?? nemožný, pokusit se p?edat pohled na k?i?ící modrooké kormorány a na plápolavý karmín pomalu zapadajícího antarktického slunce do plochých papírových stránek s trochou ?erni.

Antarktida je poslední zem?. Jet dál už na této planet? nejde. Poslední zem?, kde je ticho. Poslední zem?, kde ješt? ?lov?k nevyst?elil na ?lov?ka. Poslední zem?, která ješt? nepat?í žádnému státu. Poslední zem?, kde se ani zví?ata ani ptáci ješt? nebojí ?lov?ka. Sta?í polárníci vypráví, že na jih od šedesáté rovnob?žky p?estávají platit ekonomické a politické zákony. Poslední zem?, kde lidé ješt? musí spolupracovat, aby p?ežili, bez rozdílu filosofických, politických nebo náboženských p?esv?d?ení.