Anglický spisovatel Bruce Marshall se odvažuje v názvu této knihy tvrdit, že církev je plná slávy. Plná slávy p?es h?íšnost a nedokonalost lidí, kte?í se k ní hlásí, protože plná slávy Boha, který skrze ni promlouvá ke sv?tu. Historicky zachycuje období, které nemá zrovna mnoho d?vod? k optimismu — dobu od r. 1908, první sv?tovou válku a za?átek druhé. Ni?ím ovšem nep?ipomíná šablonovité vále?né filmy, na n?ž ješt? v nedávné minulosti houfn? chodily celé školy. Prost?ednictvím hlavní postavy — poctivého a charakterního kn?ze Edmunda Smitha — nahlédáme do jeho skotské farnosti, seznamujeme se s jeho radostmi, bolestmi i ove?kami. V jeho k?ži okusíme, jaké to bylo, když se ve Skotsku poprvé objevil biograf, pochopíme, že zdánliv? spo?ádaný a úsp?šný podnikatel m?že být na Božích vahách shledán leh?ím než lehká žena, že Pána nebe a zem? lze oslavovat t?ebas i upraveným a vkusným oble?ením. vypráv?ní má op?t sv?j nezam?nitelný humor a úsm?v, ale sou?asn? i metafyzickou hloubku, takže neulpívá na povrchu, ale je skute?nou sondou do sou?asného sv?ta a d?jin. "Plná slávy" není moderní psychologický román, v n?mž bychom m?li p?i každém listu obrácení ?ekat, kdy to p?ijde: kdy už za?ne kn?z?v pád. Nic takového. Otec Smith v náro?ných životních situacích obstojí. (Horší je to už s n?kterými jeho farníky.) Ale více o tom sama kniha — kniha, která v žádném p?ípad? není mravokárná, ?ernobílá a suchopárná, nýbrž naopak velice ?tivá, plná shovívavosti k lidem, plná moudrosti, radosti a opravdového, žitého k?es?anství.

Viaz., 163 str.
Rok vydania: 2003