?emu nás u?í první jezuitský papež

Slova papeže Františka ve spole?nosti rezonují, papež na žeb?í?ku popularity stoupá. Tento fakt je zajímavý, protože František zpochyb?uje náš životní styl a priority od samotných základ?, a p?esto jej nepovažujeme za trapného mravokárce – spíše za prostého ?e?níka, který sd?luje nep?íjemné pravdy, jež jsme už dávno pot?ebovali slyšet. František nezpochyb?uje jen praktiky Církve, ale celý p?ístup naší civilizace k otázkám v?dcovství. Ukazuje nám vizi toho, jak by m?li v?dci žít a jakých hodnot by se m?li držet.

Tato kniha není o katolické ví?e a není ani Františkovým životopisem. Zvláštní je, že dnes již p?e?etné Františkovy životopisy se vícemén? ml?ky vyhýbají Bergogliov? jezuitské spiritualit?, která jej na roli v?dce pln? p?ipravila a dosud ur?uje jeho zp?sob myšlení a konání.


Kniha je proto p?edevším u?ebnicí v?dcovství a jako p?ípadová studie v ní posloužil papež František a jeho duchovní v?dcovské imperativy: D?kladn? poznejte sami sebe, ale žijte službou druhým! Vno?te se cele do sv?ta, ale denn? se ze sv?ta stahujte! Žijte p?ítomností, ct?te tradici a tvo?te budoucnost! ?lov?k p?ipravující se na v?dcovskou roli nemusí být nutn? k?es?an ?i v??ící, aby si principy této knihy osvojil. Musí pochopit jen to, že skute?né v?dcovství má hluboce duchovní charakter.