P?EDMLUVA
Tarcisio Card. Bertone (Státní sekretá? Svatého otce)
Postava svatého Pavla, kterou nám oslava Roku svatého Pavla p?edkládá k úvahám u p?íležitosti dvoutisícího výro?í narození tohoto apoštola, promlouvá ve své hloubce i dnes. Jeho cesta do Damašku má v sob? význam skute?né duchovní cesty, která v jistém smyslu v sob? zpodob?uje zkušenost každého ?lov?ka, jenž se osvobozuje od vliv? r?zných iluzí a p?elud?, a tak získává svou vlastní autenticitu. Svatý Pavel tuto svou rozhodující zkušenost ozna?uje jako „povolání“. Je si v?dom toho, že jeho obrácení není jen vyúst?ním vlastního myšlenkového vývoje, ale plodem nep?edvídatelné Boží milosti. Opravdu je t?eba uznat, že Bohu pat?í tento první popud, jímž po?íná naše osvobození od každého sterilního aktivismu a p?ivádí nás do jeho lásky, do jeho caritas, do prostoru št?drosti a nezištnosti, v n?mž každý m?že p?stovat své povolání a víru.
Cesta do Damašku je pak také místem setkání, setkání s Ježíšem, jenž p?ichází k ?lov?ku, který ho až do té doby v?bec neznal, a proto ho p?i oslovení v?bec nemohl poznat, podobn?, jak se to možná stalo v život? i leckomu z nás. A n?co takového se též p?ihodilo u?edník?m mí?ícím do Emauz. Okolnosti z?stávají stále stejné. Vždy je to sám Ježíš, jenž p?istupuje k ?lov?ku zcela roztržitému ?i nev??ícímu, pokud dokonce ne p?ímo nep?átelskému, jak tomu bylo v p?ípad? Pavlov?, a po takovém setkání s milostí život ?lov?ka nem?že z?stat nepoznamenán a nezm?n?n. Pavel sám je toho dokladem. Sám z?stává sv?dectvím tohoto setkání a rovn?ž ukazuje na nutnost stále se opírat o Ježíše, zam??it sv?j život na n?j, u?it se od n?j a vstoupit do jeho smýšlení, abychom mohli naplnit sv?j vlastní život.
Svou duchovní cestou svatý Pavel sleduje ješt? jakoby t?etí pohyb, jímž je poslání. Jeho úkolem bude hlásat jméno Pán? „p?ed národy, králi a syny Izraele“ (Sk 9,15). P?inášet Krista: nem?že si totiž jen sám pro sebe ponechat Krista ten, kdo ho poznal a vstoupil do vztahu s ním. Vzpome?me kup?íkladu na radostnou cestu Marie k Alžb?t? poté, co z Ducha svatého po?ala! Tedy Pavlovo poslání je po jeho návratu z Damašku toto: na ve?ejnosti hlásat, sdílet zkušenost Boží lásky a milosti, radosti Kristovy, jenž se nám zjevil a p?išel, aby se s námi potkával na cestách tohoto sv?ta, ostatn? ne vždy pohodlných a snadných. Jenže zv?st Pavlova poslání v sob? obsahuje ješt? další zjevení, a sice zjevení k?íže: „Ukáži mu, co všechno bude muset podstoupit pro mé jméno“ (Sk 9,16). K?íž znamená toto: náš zp?sob sebedarování má vycházet z p?íkladu Kristova, jenž se nám dal tak, že se zcela z?ekl všech svých výsad, zbavil se sebe sama a zvolil si službu. Stejný k?íž nesl i svatý Pavel ve svém život?, který se naplnil láskou ke Kristu a s ní i ?adou utrpení i bolestí a nakonec ho korunoval prolitím své krve.
P?eji ?tená??m, aby je myšlenky uvedené v této knížce provázely na podobné duchovní cest? a aby jejich život byl setkáním s Ježíšem opravdu prom?n?n, podobn? jako život Pavl?v i životy všech t?ch, kte?í v jakékoliv dob? v??í v n?j a spoléhají se na n?ho.