Studie ke Klementovi z Alexandrie, Mariu Victorinovi, Ambrosiastrovi a Maximu Confessorovi

P?ísp?vky shromážd?né v tomto sborníku zazn?ly jako referáty na setkání mladých patrolog?, které se konalo v ?íjnu roku 2006 na Cyrilo­metod?jské teologické fakult? Univerzity Palackého v Olomouci pod patronací Centra pro práci s patristickými, st?edov?kými a renesan?ními texty. Matyáš Havrda p?edstavuje pojetí víry Klementa z Alexandrie (cca 150–215) v souvislosti s otázkou po kritériu pravdy a srovnává Klement?v koncept víry jakožto anticipace s p?vodním epikurejským významem tohoto pojmu. Václav N?mec se v?nuje r?zným metafyzickým roz­vrh?m v díle Maria Victorina (cca 285–365) a pomocí srovnání s p?íbuznými metafyzickými systémy 3.–4. století se snaží zodpov?d?t otázku po Victorinových filosofických pramenech. Ladislav Chvátal ve svém p?ísp?vku hledá nejpravd?podobn?jší kandidáty na post p?ímých textových pramen? Maxima Vyznava?e (cca 580–662) s ohledem na jisté t?i druhy pohybu, a to jak v aristotelské, tak novoplatónské filosofické tradici. Jana Plátová zkoumá jeden z fragment? ztraceného díla Hypotyposes Klementa z Alexandrie a upozor?uje na výraznou podobnost Klementova textu s fragmentem kodexu neznámého evangelia, zvaného Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se zabýval ?ist? teologickým problémem milosti a odpušt?ní h?ích? u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí neobvyklý motiv nad?je na obrácení i po fyzické smrti.Kniha je ur?ena p?edevším odborník?m a student?m filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ve své r?znosti a pestrosti však jist? osloví i širší ?tená?ské publikum se zájmem o antické k?es?anské myšlení a sou?asné ?eské patristické bádání.

 Vazba    Brožovaná
Po?et stran    120
Rozm?r    20x15 cm