Hugo Rahner SJ se zamýšlí, zp?sobem voln? pojatých esej?, nad charizmatem zakladatele ?ádu. Vysv?tluje, jaký je rozdíl mezi mnichem a jezuitou, anebo pro? jsou jezuité vždy obtížn? za?lenitelní do struktur svých diecézí. Zajímavé pasáže porovnávající Origena s Ignácem, nebo Ignáce s Františkem z Assisi, se staly již klasickými texty v u?ebnicích d?jin spirituality.

Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní ú?ad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skute?n? narodil, skute?n? jedl a pil, skute?n? byl pronásledován za Piláta Pontského, skute?n? byl uk?ižován a skute?n? vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ v?adí sob? vlastní zp?sob duchovního zápasu, a to až po z?eknutí se vn?jší p?ísnosti, ?ádového od?vu a vn?jších skutk? pokání, aby se v „oby?ejném život?“ nelišil od „ctihodného kn?ze“, jej nejen ?iní zp?sobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „oby?ejné“ církvi, ale p?ivádí jej ke svobod? považovat vše za relativní krom? živého Pána.

Jazyk    ?esky
Vazba    brožovaná
Po?et stran    110
Rozm?r    20x13 cm