Gnóze neboli náboženství „poznání“ ?i „v?d?ní“ (?ec. gnósis) p?edstavuje významný nábožensko-filosofický proud pozdní antiky s ko?eny v židovském mudrosloví a apokalyptice, íránsko-zoroastrovských náboženských p?edstavách a ?eckém myšlení. Ve svébytné interpretaci p?evzala gnóze i d?dictví k?es?anské, a tak se v prvních staletích po Kr. stala jeho vážnou konkurentkou a nutila je k neustálé obhajob? a zkoumání vlastního u?ení. N?které gnostické motivy krom? toho ovlivnily evropské duchovní d?jiny, zejména teosofii, filosofii a mystiku.
Zásadní podn?t bádání o gnózi dalo v polovin? 40. let 20. století nalezení koptských gnostických text? poblíž egyptského Nag Hammádí (ty nyní vycházejí v komentovaném p?ekladu i v ?eštin?). Jedním z nejvýznamn?jších plod? tohoto bádání se stala kniha z pera známého religionisty prof. Kurta Rudolpha. Jeho Gnóze dodnes p?edstavuje spolehlivou a ve svém záb?ru nep?ekonanou práci, opírající se – krom? zpráv nejstarších k?es?anských „heresiolog?“ — zejména o d?kladnou znalost ?eckých a koptských rukopisných doklad?. Kniha je roz?len?na do t?í ?ástí, z nichž první podává p?ehled antických pramen? a moderního bádání o gnózi, druhá se pokouší o charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe a t?etí se zabývá otázkou inspira?ní zdroj? a vývoje. Kapitoly jsou p?ehledné a spletitou problematiku podávají stru?n?, ?tiv? a p?itom fundovan?. Spolu s oblíbenou Písní o perle Petra Pokorného dopl?uje tato kniha naši znalost duchovního vývoje v raných k?es?anských staletích.