|
Václav Pankov?ín (1968-1999) se prolétl po slovenském literárním nebi a zanechal za sebou z?etelnou a nezam?nitelnou stopu. Vrcholem jeho tvorby je práv? novela Tri ženy pod orechom, zasazená do magického prost?edí zapadlých východoslovenských vesni?ek v první polovin? dvacátého století. Toto mysticko-naturalistické vypráv?ní o osudu t?í žen (babi?ky-matky-dcery) pat?í "k nejpozoruhodn?jším slovenským prózám 90. let" (M. Šulcková). V letošním roce bylo p?eloženo i do polštiny.
T?i ženy sedí na dvo?e pod o?echem, modlí se a ?ekají na konec sv?ta. Sedí tak už mnoho let, a když prší nebo je zima, kle?í u okna v pokoji, hledí do šedého nebe a tém?? nepost?ehnuteln? pohybují rty. N?kdy sedí u starého rozlad?ného harmonia a ta nejmladší, šestnáctiletá Martuška, hraje a zpívá nehezkým hlasem. Její matka, Ilona Kotásková, v ní vidí and?la. Taky zpívá a dívá se na sv?t p?es slzy dojetí. Stará paní Marimka Grabovská kle?í u harmonia se sepnutýma rukama a t?aslavým hlasem odchytává poslední slabiky v textu písn?. Harmonium koupila Martušce stará paní Marimka s dcerou Ilonou v nad?ji, že se Martuška nau?í hrát a bude hrát v kostele, že se z Martušky možná jednou stane sv?tice nebo aspo? jeptiška. Nástroj koupili od opilého varhaníka z Vyšné Habury za osm set korun. Když vyst?ízliv?l, za žádnou cenu si nemohl vzpomenout, kam se harmonium pod?lo. T?i ženy bydlely v malé nahrbené chalup? r?žové barvy a asi dvacet metr? od domu tekl potok. Od dvora plného mohutných hrušní a o?ešák? se až k lesu táhla zahrada. Rostly v ní staré stromy a k?oviska a ?ást zahrady zarostla plevelem. Ráno vstávaly, když se probudila jedna z nich. Budík nem?ly, jen v za?ouzené tmavé kuchyni visely staré hodiny na klí?ek. N?kdy jim nahradilo budík zatroubení autobusu, vezoucího d?lníky na ranní sm?nu. U Marim?ina domku šofér zpomalil, t?ikrát stisknul klakson, a když se v domku rozsvítilo, pokra?oval dál. Když ne, zatroubil ješt? jednou, táhle. N?kte?í d?lníci, vyrušení troubením ze sladkého spánku, nadávali, jiní t?i ženy pokaždé politovali: „Chudinky, ani na budík nemají!“ Po?et strán,formát,väzba: 84 strán; tvrdá väzba
|