V každé generaci je jen hrstka lidí, kte?í v??í, že poznání Boha váží víc než jakékoli jiné požehnání. A zdá se, že ti, kdo tomu opravdu v??í, na to p?išli jen prost?ednictvím utrpení. Štestí musí být násilím od?ato, než se objeví radost. jinak nedoceníme ty sny, jejichž napln?ní vede ke skute?né radosti. Je tragické, proplouvají-li k?es?ané životem, aniž jim dojde, že jejich št?stí se v ni?em neliší od št?stí nev??ících, jimž se zrovna da?í dob?e. Obávám se, že milion?m k?es?an? to nedošlo, a tak dál pijí ?ed?ný mošt, a?koli by mohli pít vynikající víno. Nejsem si však jistý, zda se na to dá v?bec p?ijít jinak než tím, že projdeme bolestí zborcených sn?.
Každý z nás sní své skromné sny a netušíme, že jsou n?jaké lepší. Sníme o krásném manželství, telentovaných d?tech, pevném zdraví a dostatku pen?z, jež nám dovolí, abychom si život opravdu vychutnali. Sníme o smysluplné práci a p?íležitostech m?nit sv?t k lepšímu. To vše jsou dobré v?ci. Je zcela p?irozené, že po nich toužíme. Problém tkví v tom, že je považujeme za v?ci nejlepší. Práv? proto nám B?h ?íká, že jsme bláhoví. Dobrý život už není nejv?tším požehnáním. Vlastn? jím nebyl nikdy. Nejv?tším požehnáním je te? setkání s Bohem. My to ale nevidíme. B?h se tedy pouští do práce a chce nám pomoci, abychom vid?li jasn?ji. Jeden ze zp?sob?, jímž na nás pracuje, spo?ívá v tom, že dovolí, aby se nám ty skromn?jší sny zhroutily. Dovolí, aby nás to bolelo, a nezasahuje, aby nás z toho dostal.…

Brož.,156 str.
Rok vydania: 2006