Tillich pat?il k nejvýznamn?jším postavám intelektuálního života ve své dob? – jak v N?mecku, tak ve Spojených státech. Považoval se za ?lov?ka „na pomezí“, který stojí mezi starým d?dictvím smyslu pro posvátné v?ci a sekulární perspektivou nové doby, který zprost?edkovává setkání mezi vírou a rozumem, teologií a filosofií. N?které z jeho knih, p?edevším Odvaha být (1952) a Dynamika víry (1957), získaly ohlas i u širokého ?tená?ského publika, které se obvykle o náboženské otázky p?íliš nezajímá. Vrchol jeho myslitelského úsilí na poli víry p?edstavuje t?ísvazková Systematická teologie (1951–63). V ?eském jazyce vyšly knižn? pouze dva výbory kratších Tillichových text?: Biblické náboženství a ontologie (1990) a Lidské tázání po nepodmín?ném (1997).V knize Odvaha být Tillich p?edkládá brilantní fenomenologii úzkosti a odvahy. Chápe je nikoli jako skute?nosti etické, nýbrž ontologické: úzkost prožívám tehdy, je-li ohroženo mé bytí, a odvaha znamená schopnost potvrzovat vlastní bytí navzdory ohrožení. Tillich ukazuje, že již od antiky je ?lov?k vystaven trojí existenciální úzkosti: p?ed osudem a smrtí, p?ed prázdnotou a nesmyslností a p?ed vinou a zatracením. Radikalizace t?chto úzkostí v moderní dob? se podle Tillicha podílela na vzniku nových kulturn? spole?enských jev? – komunistického a fašistického kolektivismu a kapitalistického konformismu –, v nichž ?lov?k nachází odvahu být jen jako sou?ást v?tšího celku. Proti takové odvaze klade Tillich existencialistickou odvahu být jako individuum, která však svou poslední jistotu m?že ?erpat pouze v „absolutní ví?e“, o?išt?né od teistických p?edstav o Bohu: „Odvaha být má ko?eny v tom Bohu, který se objevuje, když B?h zmizel v úzkosti pochybování.“

Viaz., 140 str.,
Rok vydania: 2004