Dílo byzantského myslitele ?eho?e Palamy (1296–1359), mnicha z hory Athos, arcibiskupa solu?ského, p?edstavuje mystickou syntézu k?es?anského Východu. Je rozbuškou mezi ustálenými návyky teolog?: nutí nejen k zamyšlení nad spole?nými znaky východní a západní mentality, ale nadto p?edkládá k úvaze to nejpodstatn?jší: má-li být spiritualita v?rohodná, musí odpovídat hluboké modlitb?. A tak nám z text? Palamy zaznívají podn?ty pro styl života, známý z ?etby Vypráv?ní ruského poutníka a ze spirituality filokalie.
Palamova syntéza navazuje na tradici Jana Klimaka, Maxima Vyznava?e nebo Simeona Nového Teologa. Od Jana Damašského a zejména Pseudo-Dionýsia pramení spekulativní pilí?e zp?sobu vid?ní, které v plné síle krystalizuje v hesychasmu. Klí?ovým tématem Palamova myšlení je proces p?etvo?ení ?lov?ka a sv?ta slávou Boží (energií), což vysv?tluje v hesychastické metod? vid?ní Boha v srdci. Pro jeho u?ení se pozd?ji vžil název palamismus.

269 str.