Po celá dlouhá léta jsme si s Eduardem Hakenem psávali navzájem dopisy. Ty jeho byly ?asto k d?ní u nás velmi kritické. Když mne vyšet?ovali, musel jsem n?které z nich zni?it, aby se nedostaly do nepovolaných rukou. V dopise z 28. února 1972 se mi zmínil o tom, že na n?j v té dob? p?išlo sedm „stížností“. Pozvali si jej i k pohovoru na ministerstvo. Ve stejném dopise mi také napsal: Ale já jdu svojí cestou a jsem si v?dom poslání ?eského um?lce a drtivá v?tšina poslucha?? mi rozumí. To dnes p?ipomínám proto, abych ukázal, že v um?ní Eduarda Hakena nešlo nikdy pouze o zp?v, ale o jeho celkové state?né vystupování v t?žkých ?asech. Byl jedním z t?ch, kte?í národu zpívali a pozvedali jeho srdce k novým nad?jím. V knize Byl jsem nablízku, která vychází už po?tvrté, prochází známý kn?z a spisovatel František Lukeš mnohá inspirativní setkání a p?átelství svého života. Vzpomíná na své d?tství, rodi?e, rodný podkrkonošský kraj, za?átky kn?žství a na svá p?átelství s um?lci: Karlem Svolinským, Vilémem P?ibylem, Josefem Vlachem, Jaroslavem Seifertem, Eudardem Hakenem, Vladimírem Komárkem a dalšími. Každého z nich si pro n?co vážil, ale spolu s nimi vždycky obdivoval jejich stvo?itele, Um?lce všech um?lc? a Dárce veškerého um?ní.